Američané a jejich Den nezávislosti

Patriot/revolucionář

Národní svátek nezávislosti se oficiálně jmenuje Independence Day, ale běžně se mu říká Fourth Of July (Čtvrtý červenec).
Oslavuje den, kdy zástupci občanstva ze všech třinácti britských kolonií v Severní Americe vyhlásili ve městě Philadelphia v r. 1776 nový státní útvar - Americkou republiku.

Stalo se to během válčení mezi americkými patrioty a britskou korunou, co se táhlo až do r. 1781, kdy George Washington a jeho Continental Army udělili Britům katastrofální porážku u města Yorktown, v kolonii Virginia.

Následkem toho v r.1783 uznalo britské impérium Spojené Státy dohodou zvanou Treaty Of Paris. 

Originál dokumentu o nezávislosti s podpisy zástupců jednotlivých kolonií, "The Declaration of Independence" (český překlad zde), považují Američané za svůj "rodný list" - základní výnos o tom kdo jsou, jak se jejich země jmenuje a proč se to stalo.
Je k vidění v budově národního archívu (National Archive Rotunda) ve městě Washington, D.C.

Kdo tehdy dokument Vyhlášení nezávislosti podepsal?
Bylo to padesát šest Američanů, co si tak veřejně podepsali rozsudek smrti pokud by jejich rebelii britská koruna potlačila. Trest za velezradu byl provaz a britská justice byla v podobných věcech briskní.

Nejstarší byl sedmdesátiletý Ben Franklin (podnikatel, spisovatel a vynálezce), ale třem bylo něco přes dvacet a příslušníci amerického středního stavu. Tedy soudci, právníci, obchodníci a statkáři a několik lékařů, politiků a evangelických farářů.

Většinou muži zámožní a respektovaní, s příjmy co měla v osmnáctém století ještě tak část evropské aristokracie a jen dva bez dětí. Věděli že úspěch "Americké revoluce" jim finančně zvlášť nepomůže a neúspěch je přivede na mizinu.

Za takových okolností ukázali něco, čemu Francouz říká "sang-froid".
Korpulentní zástupce kolonie Virginia, Ben Harrison, vtipkoval s krátkým a hubeným zástupcem kolonie Massachusetts jménem Elbridge Gerry asi takto:

"Se mnou to bude hotové za minutu, ale ty kamaráde, ty budeš tancovat ve vzduchu hodinu potom co je po mně!" 

Tehdy nejbohatší Američan John Hancock se podepsal zvlášť velkým písmem "aby to jeho veličenstvo přečetlo bez brýlí a mohlo zdvojnásobit tu odměnu co na mne vypsal."

Text Vyhlášení nezávislosti končí osobním, nekompromisním prohlášením signatářů:  

"A k podpoře této deklarace, s pevným opřením o ochranu božské prozřetelnosti, si vzájemně zaslibujem jeden druhému naše životy, majetky a naší posvátnou čest."

Britská koloniální správa je vzala za slovo. Devět signatářů válku za nezávislost, "Americkou revoluci", nepřežilo. Každý ze signatářů byl na čas na útěku; pět Britové zatkli a věznili v mimořádně tvrdé vazbě.
Řada z nich musela opustit rodinu a skrývat se. V několika případech ale po válce svoje rodiny už nenašli. Jeden zástupce tak ztratil svých třináct dětí.
Dvě manželky byly zatčené a prošly "brutálním zacházením" z britské strany. Dvanácti zástupcům Britové vypálili domy a sedmnáct přišlo o všechen majetek.

Čeho "Founding Fathers" (Zakládající Otci) dosáhli sepsáním Vyhlášení nezávislosti a později, v r. 1787, Ústavy Spojených Států, bylo zakotvit novou republiku na právních základech co unikátně balancují osobní práva a svobody se zájmem většiny.

Důkazem jejich soudnosti je, že tyto dva dokumenty jsou nejvyšším americkým zákonem dodnes.

Bitva o Yorktown - britská kapitulace.

Den nezávislosti začala Amerika oslavovat hned při prvním výročí, ale národní svátek (placené volno) je to od r. 1938.

Pro zajímavost, jednu z prvních velkých veřejných oslav držela farnost Moravského bratrstva ve městě Salem, stát North Carolina.
V r. 1783 uspořádala veřejný koncert co dal dohromady jistý Johann Friedrich Peter, který program nazval "Žalm radosti".

Dneska se slaví jako rodinná sešlost a piknik, vojenské posádky slaví dělostřelbou (jedna rána za každý stát), a skoro každé město a obec pořádá ohňostroj.
Ohňostroje si také dělá národ doma, podle toho jaké na to má který stát nařízení. Hodně lidí vyvěsí americkou vlajku, ale není to něco, co se od každého očekává.

Vše nejlepší k narozeninám, Ameriko!

 

~